O víkendu jsme navštívili České středohoří. Nikdy jsem nějak cíleně tuto oblast nenavštívila, vždy jen maximálně projížděla. Na horu Říp jsem sice jednou vyšlapala a jednou na hrad Hazmburk, který tedy musím říci, že mě chytil za srdce. Nádherný, rozlehlý, zachovalý, středověký, gotický hrad.

Mezi povinnou četbu pro střední školy dnes patří Maminka Jaroslava Seiferta. To jsem byla docela překvapená. A tak jsem hned běžela do knihovny v ložnici a vylovila z ní tuto tenkou knížečku velikosti větší obálky, ilustrovanou Jiřím Trnkou. Skoro všechny ty básničky znám. A vždy se mi hrozně líbili, pro svoji jednoduchost, ale v té jednoduchosti...

Dostala se mi do ruky knížečka básní Vítězslava Nezvala s názvem: Sbohem a šáteček. Tu jeho poslední báseň z této sbírky Sbohem a šáteček si pamatujeme ještě ze školy. Tedy určitě tuto první sloku:

Jaro je v plném proudu. Ptačí rodiče mají napilno nakrmit hladové krčky na hnízdech. A tak syn ornitolog vyrazil na lovy beze zbraní. S fotoaparátem a velkým objektivem chtěl ulovit nějaké zdařilé foto úlovky. Toulal se v parku a v blízkosti dětského hřiště namířil objektiv na pózujícího samečka rehka zahradního. A tak jak zaměřoval svůj vyhlédnutý...

Všimli jste si, co dnes mužů nosí šátek? Snad víc než ženy. Nejen motorkáři, ale i malíři, zedníci, cyklisté i umělci muži používají šátek jako svoje "image" nebo náš soused, když seká trávu, samozřejmě sekačkou.

V pátek jsem měla psychicky náročný den. Tak jsme napsala manželovi smsku, že ho zvu na rande. Manžel pro mě přijel do práce a samozřejmě aniž bych mu cokoliv řekla, už věděl kam na "rande" jedeme. Nebyli jsme tam už asi dva roky. Nechali jsme autíčko u ohrady, kde kdysi bývali koně. Dnes tam bylo prázdno. Zase jsem si stoupla...

Jak jsem potkala ne ryby, ale vydru. Pořádně jsem se lekla.

Mezi zahradou naší a našich sousedů rostou různé keře. Plané špendlíky a švestky, taky mahon a bezinky. Ty prý se kdysi vysazovaly na každé zahradě, blízko domu, aby zaháněly zlé duchy. Ale to, co chci napsat, bude daleko prozaičtější. Rozhodla jsem se ostříhat plané špendlíky. Větvičky byly dost pichlavé. Musela jsem odnést několik náručí těchto...

Už jste někdy byli na dostizích? Byli jsme v neděli poprvé. Atmosféra zvláštní. A návštěvníci dostihů to samé. Někteří vyšňoření líp než do opery, pánové v oblecích, dámy ve svých nejlepších šatech, někdy i dosti extravagantních. A na hlavách klobouky nebo fascinátory. Někdy i jejich holčičky. Pánové klobouky spíše střízlivějšího charakteru....

Tak už jsem viděla v pondělí motýla! Žluťáska! Byl nádherný! Velký, žlutý a krásně poletoval. Bylo poledne a třepotal se nad takovou jako lesní mýtinkou na kopečku, rostou tu i jiné keře nebo zakrslé borovice. Podle mých přírodovědců prý opravdu motýli se srocují na vyvýšených místech, kde je teplo, svítí sluníčko a nejvíce v poledne. Tenhle byl...