Povídka č. 97

Dnešní městečka a vesničky Miroslav, Skalice, Hostěradice, Morašice, Kadov, Rybníky a další leží v kraji s nadmořskou výšku kolem 240 m n.m., jsou to vesnice a města ve Znojemské vinařské podoblasti. A na obzoru se už rýsují Pálavské vrchy. Před 4000 lety... tj. vlastně 2000 let před naším letopočtem... Jak vypadala krajina a jak žili lidé v podhůří Pálavských vrchů. Krajina Lovců mamutů a Věstonické venuše? Ale Lovci mamutů tu byli ještě daleko, daleko dříve než před 4000 lety. Na to jak žili tehdejší obyvatelé, čím se zabývali, nám dává odpověď archeologie. Různé nálezy a vykopávky. A takový jeden nález našli naši příbuzní přímo na své zahradě. Asi půl metru pod povrchem narazili na kost. Přivolaná Policie s tím nechtěla nic mít, je to prý starší 100 let. Přijeli tedy archeologové. Nález je samozřejmě moc potěšil. Odkryli totiž celou kostru ženy, v zachovalém stavu. Ležela na pravém boku ve skrčeném stavu, před lebkou měla umístěnou nádobu. To prý aby se mohla najíst nebo napít. Tehdy se prý zemřelí jen položili na zem, hroby se nekopali, a zakryli je jen kamením. Zřejmě nějaký nános zeminy kostru dobře zakonzervoval, proto k ní nemohl vzduch. Stáří nálezu byl právě odhadnut na 4000 let.

Celou západní Evropu a Česko spojuje v 3. tisíciletí kultura zvoncovitých pohárů podle typického tvaru tehdejší keramiky. Kultura se šířila postupně Evropou směrem na východ. Pro pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů, je charakteristické ukládání v severojižně orientovaných hrobech, muži na levém boku a ženy na pravém. Kultura šňůrové keramiky, která se hlavně nalézala na území severní a východní Evropy mají hroby podle pohlaví a mužská těla jsou ukládána ve skrčené poloze na pravém boku a ženy na levém obrácené hlavou k východu. Ve střední Evropě se kultura zvoncovitých pohárů a kultura se šňůrovou keramikou setkávají. To je citace z knihy Civilizace a dějiny.... V knize Toulky českou minulostí díl 1., se dovídám, že: "keramika zvoncovitých pohárů se pohybuje v době 2400-2300 let př.n.l.? Rozhodně konec eneolitu. Eneolit je most do doby bronzové. Tenkrát člověk začal experimentovat s mědí. Doba měděná byla nutnou předehrou k době bronzové. Zdá se, že většina měděných předmětů, které archeologové našli, není domácího původu. Dostávaly se k nám buď směnou, dálkovým obchodem nebo je přinesli noví příchozí. Někdy pokojně, jindy silou zbraní. Stopy onoho vření a prolínání jsou dodnes špatně čitelné, často mnohoznačné a to i v povolaných očích vědců. Zřejmě v této době už znali zázrak orby. S první vyoranou brázdou se změnilo nejen zemědělství - zrod orby signalizoval všestrannou proměnu celé společnosti."

Zřejmě se už nedovíme, z které doby opravdu pocházela "naše neznámá", ale třeba archeologové poznají, do které doby spadá nalezená keramika a z jakého materiálu a jaké doby je to co připomíná náušnice a tím i celá kostra. A tak záhadou není pro nás jen naše budoucnost, ale i minulost...