Povídka č. 78

Celý svůj život prožívám v malebné krajině středního Povltaví. Řeka Vltava, lemovaná břehy, kde se rozkládají louky a loučky, pláže, ale i nepřístupné skalní stěny porostlé různými keři, lesy, či žulové hladké skály. A každé ráno se kochám pohledem na kopce lemující tuto nádhernou řeku. Krásnou přírodou v každém ročním období. Již delší dobu jsem se chtěla vypravit na skalní ostroh, který vystupuje vysoko nad hladinu řeky a do ní ústícího potoka. Jednou jsem se tam sice vypravila, ale šla jsem jiným směrem. Až před několika dny jsem si tento výlet uskutečnila. Cesta na skalní výběžek Červenka vede přes keltské oppidum Hrazany. Zde vás naučné tabule informují, jak asi zdejší krajina vypadala před 1000 lety před n.l. Skalní ostroh už tehdy skýtal bezpečné místo pro tehdejší lidi a jejich život. Cestou nemineme vyhlídku opata strahovského kláštera Metoděje Zavorala, rodáka z nedalekého Neveklova. Je to jedna z nejkrásnějších vyhlídek na skále se žulovým křížem. Na konci tohoto skoro nepřístupného ostrohu, od potoka Mastník určitě, je cíl naší cesty. Pozůstatky hradu Ostromeč. Opravdu již už jen pozůstatky. Ještě viditelné valy, příkopy a základy paláce. Vše je již zarostlé bujnou vegetací, takže vyhlídka na řeku a protější stráně již zanikla. Tento hrad totiž dobýval se svým vojskem pan Hynce Ptáček z Pirkštejna, nedoceněná historická postava. Pan Hynce Ptáček žil v době bitvy u Lipan, kdy naší zemí zmítaly náboženské nepokoje spojené s husitstvím. Byl to dobrý vojevůdce, obratný politik, ale i v tehdejší době byla politika neskutečná hra, hra vyjednávání a peněz. V dnešní terminologii by se asi řeklo, že pan Hynce Ptáček z Pirkštejna "udělal" Jiřího z Poděbrad. Stal se jeho poručníkem a právě svou taktikou a diplomatickou politickou hrou dovedl Jiřího z Poděbrad až na královský trůn. Pan Ptáček byl i stoupencem kalicha, ale právě zde na Ostromeči musel proti táborským husitům zasáhnout. Hrad nějakou dobou obléhal, poté posádku nechal odejít do Tábora. Na hradě se poté ještě vystřídalo několik majitelů. Před obléháním sídlil ve 30 letech 15. stol.na Ostromeči hejtman Filip z Padařova, který zde nechal opsat Padařovskou bibli, která je dnes uložena ve Vídni. Koncem 16. století je již hrad pustý. Jazykovědci, by určitě vysvětlili vznik slova Ostromeč. Já si ho vysvětluji tím, ž ostroh, na kterém tento středověký hrad stával, byl ostrý jako meč. Toť moje vysvětlení, ovšem nemusí být pravdivé. Konečně jsem se na Ostromeč podívala, byť je to přes řeku "coby kamenem dohodil". A tak se jukněte, určitě u vás za humny je také něco, co stojí za výšlap ...