Povídka č. 34

Všimli jste si, co dnes mužů nosí šátek? Snad víc než ženy. Nejen motorkáři, ale i malíři, zedníci, cyklisté i umělci muži používají šátek jako svoje "image" nebo náš soused, když seká trávu, samozřejmě sekačkou.

Po delší době se mi dostal do ruky časopis National Geographic. Mám tento časopis ráda, jsou tam zajímavé články, hlavně o přírodě a spousta dalších zajímavostí a nádherných fotografií.

Sice článků mě tam upoutalo dost, ale nejvíc fotografie, na ní muž, nějaký režisér, který natáčel v džungli a pořizoval fotografie z míst, kde žili Adamsovi s lvicí Elsou, a ten měl právě na hlavě šátek. Zelený a na něm takové jakoby "kašmírové" vzory, takový šátek jako nosila moje babička.

Takovéto šátky obyčejné bavlněné nosila moje babička každý den. Bez šátku prostě den nezačala. Když někam šla, měla šátky lepší kvality i lépe vyvedené v barvách a různých vzorech. Měla jich dva štosy ve skříni a jako dítě jsem se jimi ráda probírala. Vždy při zabijačce mě jeden půjčila, samozřejmě ten horší, starší, a já si ho vázala dozadu. Babička si je vázala pěkně pod bradu, zvláštním uzlem.

Nevím tedy, jestli šátek byl nějak známka babičkovství, protože mám se šátkem ještě jednu příhodu. Když byl mladší syn ve školce, říkal, že si na mě počká a že se se mnou ožení. Ale pak se zamyslel a pronesl: "...ale než já vyrostu, tak ty už budeš nosit šátek..."

Tak proto možná dnes ženy šátek nenosí, aby nevypadaly jako babičky... I když dnes babičky určitě jako babičky nevypadají...