Povídka č. 19

Anděl

Anděl má křídlo zlomený

a plápolá vzduchem topení

vždyť křídla jsou jen brka husí

a tělo z papíru

říká si, já tohle neunesu

co vše ode mne to chtějí

nejsem ten anděl boží

jsem jen anděl z papíru

neumím dělat štěstí na míru

tak můžu viset dál na hřebíku

a lidi ať se pachtí sami

tady dál na zemi