Povídka č. 163
Je snad
období třídních srazů. Ze základky. Manžel měl sraz, já měla sraz a ve stejném
restauračním zařízení měla sraz ještě jiná třída. Chodíte na třídní srazy? Já
na srazy chodím, dokonce jeden čas jsem je s jednou spolužačkou zajišťovala.
Ale řekla bych, že je to stále to samé, a chodí stále ti samí spolužáci. Ti, co
chodí, chodí, ti, co nechodí většinou nepřijdou ani na jeden sraz za život.
Nevím, čím to je. Na našich srazech to není jako ve filmu Vrchní prchni,
abychom si stoupli a vyprávěli o svých úspěších či nezdarech. Srazy ze základky
jsou asi trochu jiné než ze střední. Všichni jsme byli z místa, nebo
nejbližšího okolí a většinou to tak zůstalo. Takže se potkáváme a vídáme i
během roků, kdy sraz není. Jen pár z nás život zavál někam hodně daleko.
Ale zas je to tak, že ti, co to mají nejdál přijedou, ale ti, co bydlí někdy i
v místě srazu nepřijdou. Bohužel někteří už nepřijdou nikdy. Stejně se pak
u dlouhého stolu udělají hloučky stejné jako před několika lety. Občas někdo
někam přesedne. Kvituji, že tentokrát se hlavně vzpomínalo na různé školní zážitky.
Ale při těchto vzpomínkách se pak pěkně dohadujeme a každý má pocit, že do
téhle třídy vlastně ani nechodil. Prostě každý si pamatuje něco jiného. Vždy
někdo přinese fotografie a jsou i případy, že se na nich někdo nepozná. Také
jsou pěkné dohady, která třída to vlastně je. To, když si majitel fotografie
nepoznamenal, ze které třídy pochází. Také o jménech učitelů se vedou velké
diskuze. My, co jsme chodili do jedné školy do 5.třídy a pak jsme přešli do
jiné školy, která byla do 9.třídy a tím se spojili s dalšími spolužáky.
V 6. a 7. třídě jsme byli rozděleni na A a B. V osmé třídě jsme byli
spojeni a pak v deváté zase rozdělení. Ale úplně jinak, než do bylo na
začátku. Takže pěkný zmatek. A to si tedy neumíte představit jaké pak se vedou spory o tom, kdo ve
které třídě byl. Někdo si samozřejmě nepamatuje, ani ve které třídě byl on sám.
Tentokrát tam s námi byla i paní učitelka tělocviku, která měla
s sebou vydaný Almanach, kde byl seznam těch, kdo vycházel z devátých
tříd. Tím bylo jasno jak to bylo v devítce. A tak někomu zůstaly stále záhady jak to bylo v šesté a sedmé třídě. Na dalším třídním srazu to určitě nebude jiné. A je to tak
správné. Zase budeme vzpomínat na učitele, kdo ve které třídě byl, a jaké
průšvihy jsme zažili na školních výletech. No, a pokud při fotkách, které jsme
na srazu pořídili, bude mít někdo pocit, že se blbě tváří, tak vězte, že to
není jenom pocit… :-)