Povídka č. 156

Kdysi jsme byli v divadle na představení Caweman a moc se mi líbilo. Soužití muže s ženou z pohledu muže. Nyní jsme byli na představení Cawewomen. Snacha, která před několika týdny viděla Cawemana, Cawewomen ještě neviděla, se mě zeptala, jestli jsem se tam něco dozvěděla o mužích, co jsem ještě nevěděla. Řekla jsem, že ne. Ta správná odpověď mě samozřejmě hned nenapadla, jak už to bývá. Správná odpověď se člověku vylíhne v hlavě až později. A mě se vylíhla právě teď. Když tak nad tím přemýšlím, nebyla to, tady pro mě ani tak hra o mužích, ale spíš vypovídající o nás ženách. Sice to má být hra o mužích z pohledu ženy. Ano, jsou tam vykresleny všechny mužské neřesti, jak nám ženám vadí a vše co na mužích nesnášíme. Ale podle mě, to taky právě hodně vypovídá o ženách. Sice se tyto hry v překladu jmenují "jeskynní muž", "jeskynní žena". Ale co s těmito dávnými našimi předky máme společného? Řekla bych už skoro nic. Jen asi to, že muž se stále považuje za lovce a žena za sběračku. Ve skutečnosti, v dnešní době už ani to skoro není pravda. Takhle už to prostě nikdo nechce. Máme emancipaci, generové vyvážení…. A já nevím, co ještě. Jó, role muže a ženy se prý smazávají. Proč? Proč už si nechceme užívat té role muž a žena? Dnešní ženy, tedy z mého pohledu, si sice ty role jakoby chtějí užívat, ale zároveň chtějí zastupovat i roli mužskou. A tím pádem vyžadují na mužích, že musí zastoupit i roli ženskou. Vždyť ony ženy na vše stačí, umí skoro všechny mužské práce, takže ty muže vlastně na nic nepotřebují. Chlubí se tím, jak jsou na mužích nezávislé, co se i financí týče, ale běda, pokud jim muž nezafinancuje, co ony požadují. Vždyť vztah muž a žena se nejvíce utužuje při společné práci. Ale o tom už jsem vlastně také psala, proč víc my ženy nezůstaneme ženami a těm mužům nenecháme více tu roli mužskou. Ale o to tady vlastně ani moc nejde. Avšak abych se vrátila k té divadelní hře. Zřejmě tu byl na ty mužské vlastnosti a zlozvyky schválně dán větší důraz, aby nám z toho vznikla komedie. Jo, jo, někdo se smál velice intenzivně, ale mě to někdy zas až tak vtipné nepřipadalo. Ovšem dnešní divák se chce bavit, tedy hlavně být baven, a čím peprnější a vyzývavější výrazy tím lépe. O mužském prdění se tam toho napovídalo dost. Nakonec to v obou případech mělo správné vyústění. Muži by měli odpouštět ženám a ženy mužům. Ty jejich rozdíly. Jenže, někdy to prostě nevyjde. Protože jak v knihách bylo psáno, muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. A taky jak teď běhá po sítích vtip, že jsou jen dvě pohlaví – muži a ženy a ti ostatní by měli jít k psychologovi… no a já, už radši skončím...