Povídka č. 134

Opět si zavzpomínám. Tentokrát na jeden takový skoro zapomenutý recept. Připomněl mi ho pořad Herbář, kde křenovou omáčku vařili dle receptu z roku 1937. Moje babička jí vařila docela často. Ale říkala jí vejmrda a nedávala se tam smetana ani mléko. Byl to takový opravdu jednoduchý a skromný recept. Dala vařit hovězí maso, ale jen přední, pamatuji, že maso nebylo moc libové, u masa byl připojen ještě pořádný kus tlustého. O to více z toho byl silný vývar. Část vývaru se samozřejmě použila i na nudlovou polévku. Polivku, jak říkala babička. A do druhé části vývaru zavařila nastrouhaný křen s jablkem. Možná zakvedlala trochou mouky nebo jíšku? Ale to už přesně nevím, omáčka totiž byla zahuštěná, nebyla úplně vodová. Samozřejmě, tenkrát mě vaření ještě tak moc nebralo, to mě oslovilo až o hodně let později. Křen nakopala na zahrádce, nebo ho měla založený v písku ve sklepě spolu s celerem a mrkví hned pod schody a jablíčka přinesla také ze zahrádky nebo ze sklepa. Co pamatuji, tak křen na zahrádce být musel. Vždyť se dělaly zabíjačky a ovar bez křenu, to si nikdo neuměl představit. Někdy po zabijačce babička k vejmrdě dávala vařený vepřový jazyk. Velice výjimečně uzené. Ale když se udilo, tak uzené stejně dlouho nevydrželo, snědlo se nejraději ještě teplé s chlebem a okurkou, z uzeného, které zbylo, se dělaly fleky nebo plněné bramborové knedlíky se zelím. Taky ňamka. No, a vrátím se k vejmrdě. K takto zavařené vejmrdě, se podávali... asi neuhádnete. Kynuté knedlíky, ale ne ty houskové kynuté válečky nakrájené na plátky, ale takové jako když se dělají knedlíky plněné jahodami či borůvkami, ale prázdné, prostě blbouny. Ty se po uvaření a natržení dvěma vidličkami, aby vyšla pára, polily na talíři zavařenou vejmrdou a přidalo kousek masa. A už jsme si pochutnávali. Omáčka byla samozřejmě osolená, okyselená a s trochou cukru. Na koření si také moc nevzpomínám. Ale babička většinou používala jen nové koření, bobkový list, celý černý pepř, mletý pepř a kmín. Babička věděla, kde u nás divoce kmín rostl, na něj jsme chodily různě na meze nebo okraje luk, nažnula srpem, svázala do kytek, usušila a pak ho vymnula. Dnes se tedy do křenové omáčky přidává ještě smetana někdy i mléko a zaváří jíška. Bez smetany, by to dnes asi už skoro nikdo nejedl. Proto je to už skoro zapomenutý recept, i když na internetu pár receptů na vejmrdu se najde, třeba staročeská vejmrda, ale uvádí se, že s podává hlavně k uzeninám nebo ovaru, takže spíše jako příloha křen s jablkem než jako omáčka. Ale i tak si myslím, že stojí za to, oživit náš jídelníček nejen vejmrdou, ale i tou klasickou křenovou omáčkou se smetanou s uzeným nebo hovězím a houskovým knedlíkem. Určitě milovníci omáček si moc a moc pochutnají... no, protože babička, ta měla vždy talíř dočista dočista.