Povídka č. 119

Můj bratr slavil včera kulaté narozeniny a tak jsem mu sepsala veršování:

Milý bratře, to, to letí,

vždyť už nejsme malé děti,

na písku si hrát,

u plotu stavět velký hrad.

Chlapec, jinoch, potom muž,

Tak se stále tuž.

I když šediny Ti zdobí skráň,

v moudrosti teď bude zbraň.

Užívej dál život každý den,

věk je přeci číslo jen.

Tak ať jsi hlavně zdráv,

to Ti chceme přát.

Milý bratře, to, to letí,

vždyť už naše děti mají děti...