Povídka č. 112

Potůčky, potoky, říčky, řeky.... Naše vlast je jimi doslova protkána jako blahodárné a životodárné žilkoví, které pumpuje do naší země život. Bez vody nelze žít. U nás je těch bublavých potůčků ještě dost, a myslím, že se o ně většina lidí stará dobře. No, dobře je vlastně za tři. Ale nechci tu polemizovat o tom, že bychom se o ně měli starat více, vždy je to tak, že se dá ještě cokoliv zlepšit. Zlepšovat se dá stále. Pokud procházíte nebo projíždíte naší vlastí, všimli jste si kolik vlastně potůčků a říček přejíždíte? Většinou, na každém mostku je název té, které říčky či potoka. Vyjeli jsme od řeky Kocáby, na které jsou známé trampské osady,  nejznámější Askalona, Dashwood, Maják a další. Většina potoků se jmenuje podle městečka nebo vesničky, kterou protéká nebo kde pramení. A tak jsme míjeli Ohařský potok, Rtišovský potok, Dobevský potok. Míjíme říčku Skalici, které se vlévá do Lomnice, a ta se zase vlévá do Otavy a Otava samozřejmě do Vltavy. A všechny ty říčky se klikatí krajinou a je na nich co obdivovat. A nesmím zapomenout na Luční potok, to je přeci nádherné jméno, vonící loukou. Říčka Volyňka má jméno podle hezkého městečka Volyně, a stejně tak říčka, spíše potok Spůle podle stejnojmenné vesničky. Arnoštský potok se zařezává do krásného údolí a přejíždíte ho z kopce do kopce klikatou silnicí. A to už jsme vlastně na Šumavě. Hlinišťský potok, ten protéká přes šumavské louky a možná pamatuje i zaniklé Šumavské osady kolem Strážného. Cestou na Novou Pec potkáváme potok Korunáč, také zajímavé a hezké jméno potůčku, Uhlíkovský potok, kolem Volar teče a klikatí se Volarský potok. Nová Pec má také svůj Novopecký potok. Za Novou Pecí je vybudován Schwarzenberský kanál, vede lesem, loukami i poli Šumavy, kolem s nádhernou vegetací a květenou. Tady ten kraj je přímo potůčky protkán, ať už je to Hamerský potok, Medvědí, Huťský, Koňský, Jezerní potok a další. Žlebský potůček se vlévá do Studené Vltavy a Volarský do Teplé Vltavy a pak se tyto říčky spojí, aby se postupně napájeny všemi těmito potůčky, říčkami a řekami staly krásnou řekou, která protéká srdcem Čech. Řeka, která mě letos na Šumavě okouzlila je Blanice. Blanice jsou u nás dvě. Blanice Vodňanská a Blanice Vlašimská. A tahle Blanice Vodňanská je opravdu překrásná. Staročeské blaně prý znamenají vlhké louky a pastviny. Meandrující řeka s kamenitým korytem, pramení ve vojenském prostoru Boletice a vlévá se za Putimí do Otavy. Je to její nejvodnatější a nejdelší přítok. Blanice se řadí co do délky na 26. místo. Kde je snad opravdu nejkrásnější a tajuplná, protékající nádhernou lesní krajinou je její meandr kolem ostroha, na kterém stojí zřícenina hradu Hus. Tato tajemná krása řeky musí vzít každého za srdce. Vždyť tento rok nás příroda právě vybízí k poznávání všech koutů a zákoutí našeho domova...