Povídka č. 106

Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby, narozeného v roce 1765. Původně uváděná jako mše Hej mistře, lidově zvaná /řekla bych ne moc hezky/: Rybovka. Byla jsem si ji poslechnout na generálce, navečer před Štědrým dnem v našem farním kostele, kde jsou zpěváci na kůru a zpěv se nese jakoby pod klenbou kostela. Kostely a kůry jsou vlastně tak stavěny, aby hudba varhan a chrámový zpěv se linuly celým kostelem. Pak jsem si ji ještě byla poslechnout v malém kostelíku v nedaleké vesnici. Českou mši vánoční od J. J. Ryby zná snad každý. Pouštíme si ji na Štědrý den z CD nebo dnes už spíše přes počítač a mobily na YouTube. Pokrok nezastavíš. Ale o to lepší je si dojít na tuto vánoční mši do kostela a poslechnout si ji právě tam. Protože tam se člověk prostě zastavit musí. A proto snad i Vánoce jsou, aby se člověk trochu zastavil a rozjímal. Když jsem tak seděla ve studeném kostele, a zábly mě už ruce, uvědomila jsem si, že je neskutečně krásné, a skoro zázračné, že se ještě dnes zpívá vánoční mše, kterou J. J. Ryba složil v roce 1796. Že takováto "píseň" přečká přes dvě staletí. Je úžasné, že někomu osud vyměří jen krátkou dobu žití a přitom se jeho skladby zpívají takovou spoustu, spoustu let. Na generálce jsem ještě vyposlechla duchovní vánoční skladbu od F. X. Brixiho, který se narodil roku 1732. A tam jsem si právě řekla, jak to, že stále nás tato hudba povznáší a oslovuje, i když byla zkomponována před tolika lety. Jsou prostě věci, které přetrvají věky a člověk musí mít asi otevřené nejen uši, ale i duši a srdce. A tak doufám, že jste se o těchto Vánočních svátcích pozastavili a měli čas i na sebe, na naše nejbližší a trochu rozjímání. Tento čas je i čas navštěvování příbuzných a známých a potkávání našich milých. Před kostelem se potkáme, pozdravíme, podáme ruce a popovídáme s lidmi, které třeba ani celý rok nevidíme. Ta setkání jsou velice milá, prohodí se pár slov a popřeje se do nového roku. Také pan dirigent pronesl závěrečnou řeč. Co popřát do nového roku? Prý hlavně to co se kdysi psalo na vánoční pohlednice... Štěstí a zdraví... i když to zní trochu jako klišé, ale bez těchto dvou přání to vlastně ani nejde. A tak moji milí i já vám všem, kteří občas otevřete můj blog, přeji do nového roku hlavně štěstí a zdraví...