Povídka č. 103

Urodily se vám letos dýně? Přiznám se, že jsem je tento rok ani nesázela, pouze žlutou cuketu. Rostlina byla dost pěkná, vždy nasadila květy, vyrostly z nich malé cuketky, které dorostly určité velikosti a začaly hnít. Takže nic. Ale to jsem trochu odbočila. Tento čas mlh, padajícího listí, dušičkového času, a sklizně dýní, je prý čas Helloweenu. Všude jsou vidět viset plakátky, které lákají na dýňování na zámku, Helloween Na Merendě, "Dušičková párty" v Mincovně, dýňování a Hellowenské odpoledne v jedné Lhotě či ve druhé atd. Co je to vlastně ten Helloween? Kromě té trochu komerční záležitosti. Podívala jsem se zase radši na Wikipedii a ta říká, že je to svátek, který se slaví 31. 10., před křesťanským svátkem Všech svatých. Název vznikl zkrácením anglického "All Hellows´ Eve". Začal se slavit v Irsku a odtud ho převzali většinou anglosaské země, hlavně USA, Kanada, Anglie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland... Tradičními znaky jsou vydlabané dýně, svíčka, strašidýlka, duchové, černé kočky, sovy, kostlivci... U nás nejde o tradiční svátek, ale přeci jen někteří lidé se do tohoto svátku zapojují. Hlavně školy. Rodiče musí koupit dýně, děti většinou nemají sílu a zručnost s nožem zacházet a dýni vyřezat, a tak dýni vytvoří většinou maminka nebo tatínek. A pak se soutěží, která dýně bude nejhezčí. Kdo vlastně soutěží? Děti nebo rodiče? Dnešní děti se podivují nad tím, že my jsme Helloween neslavili. Ale pamatuji se, že dříve se dost pěstovala na poli krmná řepa, která se vždy právě v tento čas sklízela. Tu už zase neznají dnešní děti. Některé bulvy krmné řepy si s dýněmi co se velikosti týče, moc nezadaly. Také barevně byla tato řepa dýni dost podobná. A my, jako děti jsme vždy škemraly na tátovi, ať nám z té řepy vyřeže "Turka". Taťka nám stejným způsobem řepu vydlabal, vyřezal zuby, oči, nos, a dovnitř řepy umístil svíčku. Vyřezaného "Turka" jsme pak umístili někam na vyvýšené místo u vrat, aby byl pěkně odevšad vidět, pěkně oranžově svítil a strašil. My ho pak pozorovali za oknem, pili čaj a místo "muffinů" nám babička upekla "boží milosti", pocukrovala, mňam, to byla dobrota. No, a pak, že jsme Helloween neslavili. Jen jsme o tom nevěděli...